Pro děti pestré úkoly a speciální odměny, soutěž o nejlepší čarodějnickou masku a pro všechny věkové kategorie také umělecká vystoupení, ohnivá hranice a občerstvení…
…To vše nabídne Pionýrská skupina Záře na tradičním Pálení čarodějnic 30. dubna 2017 od 15.00 hodin na hřišti ZŠ Glowackého v Praze 8 – Bohnicích.
Události se podobně jako v uplynulých letech zúčastní starosta MČ Praha 8 Roman Petrus, který akci udělil i záštitu.
Akce je návštěvníkům přístupná zdarma. Děti si od 15.00 do 17.00 projdou řadu soutěžních stanovišť na téma Cesta kolem světa. Ocenění dostane každý, kdo zvládne všechny úkoly – mimořádnou odměnou letošního roku bude jojo s naším „Záříkem“. Každý, kdo přijde v čarodějnickém kostýmu, se navíc může přihlásit do soutěže Miss čarodějnice o další zajímavé ceny.
Prostor u pódia si průběžně vystřídají vystupující z Taneční školy Ivy Langerové, Mažoretky z Dětského domu Spirálu a Sportovní gymnastky ze ZŠ Hovorčovická.
Oheň vzplane hned po zahájení, aby si návštěvníci mohli upéct buřty, ale čarodějnici slavnostně upálíme nově až v závěru akce (17.00) před vyhlašováním Miss Čarodějnice. K občerstvení lze až do večerních hodin využít stánek s nápoji a pochutinami.
Pálení čarodějnic je již téměř třicet let největší akcí Pionýrské skupiny Záře s návštěvností několika stovek lidí na každý ročník. Je nejen příležitostí k zábavě, ale také k pozvání rodičů a dětí k smysluplnému trávení času, které Pionýrská skupina Záře nabízí v rámci své celoroční činnosti.
Co se vám vybaví při vyslovení názvu – Bitva u Štěrbohol? Nebo pojmu Sedmiletá válka? Nic moc?
Napřed si tedy pojďme připomenout trochu historie. Nebaví některé z vás dějepis? Ale historie, to jsou přece nejrůznější vzrušující příběhy, které se staly dříve, než můžeme pamatovat, a které si nezadají s mnoha akčními filmy. Letopočty se teď zrovna učit nemusíme. Přečtěte si, co se dělo v dnešní pražské čtvrti před 260 lety. A představte si, že jste na jeden den třeba mušketýry nebo granátníky, kteří se v bitvě dostali do těžko řešitelné situace.
6. května 2017 uplyne 260 let od bitvy u Štěrbohol.
Je to historie, kterou dnes málokdo zná. Přitom to ale nebyla žádná drobná šarvátka, ale část války, kterou můžeme bez rozpaků označit za první celosvětový konflikt.
A ta historie? Podívejte se napřed na nějakou historickou mapu, jak vypadala Evropa, hlavně Evropa střední. Zhruba tam, kde dnes leží Polsko a východní část Německa, severně od našich hranic, se rozkládalo Pruské království. Nejde říci, že by všechny evropské státy v té době byly zrovna mírumilovné, ale válečné choutky Pruska a jeho krále Fridricha II. (zvaného též Friedrich II. der Große, česky Bedřich Veliký, přezdívaný „starý Fritz“) byly opravdu veliké. Starý Fritz prý veřejně hlásal, že je potřeba napadnout každého, kdo se zrovna vyskytne okolo, a důvody případně předkládat až při vyjednávání o kapitulaci napadeného.
A tak v srpnu 1756 rozpoutal Fridrich II. první válku celosvětového rozsahu, později zvanou „sedmiletá“. Boje se rozhořely v Evropě, severní i jižní Americe, Africe, Indii a na Filipínách.
Na jaře následujícího roku podnikl Fridrich rychlý úder směřovaný do centra Čech a v květnu se jeho vojska objevila před Prahou. Rakouské vojsko, ve kterém bojovalo mnoho Čechů (Už jste se podívali na tu mapu? Viděli jste, kde se v té době rozkládala Rakouská monarchie a které všechny země obsahovala?), nebylo dobře připravené. Střet obou armád se měl odehrát východně od Prahy, kde rakouská armáda zaujala obranné postavení v oblasti mezi Vítkovem a Malešicemi. (I tady je dobré se podívat na mapu.)
Dne 6. května 1757 se pruská armáda blížila ku Praze přibližně od Satalic a Kbel. Kolem desáté hodiny dopolední vyrazila pruská jízda do útoku proti jízdě rakouské. První vlna byla úspěšně odražena, avšak další nápor Prusů obrátil rakouskou kavalerii na zmatený útěk. Prchající skupiny jezdců směřovaly ku Praze a ještě dále až k Benešovu.
Velení pruských vojsk se ujal osobně král Fridrich II. a zaútočil na rakouské pravé křídlo. Rakouská pěchota, nyní zbavená podpory uprchlého jezdectva, byla nucena obrátit se pod silným tlakem nepřítele na ústup.
Kolem třetí hodiny odpoledne se rakouská obrana zcela zhroutila a po chaotickém útěku se mnohým vojákům podařilo dostat pod ochranu pražských hradeb – v síle asi 40 000 mužů.
Následovalo obléhání Prahy pruskými vojsky. Proto musel Fridrich II. před Prahou zanechat velkou část své armády a ta mu potom chyběla v bitvě u Kolína 18. 6. 1757.
V bitvě u Kolína utrpěli Prusové od rakouské armády vedené generálem Daunem těžkou porážku a začali se stahovat z Čech. 20. 6. 1757 skončilo i obléhání Prahy.
Události se podobně jako v uplynulých letech zúčastní starosta MČ Praha 8 Roman Petrus, který akci udělil i záštitu.
Oheň vzplane hned po zahájení, aby si návštěvníci mohli upéct buřty, ale čarodějnici slavnostně upálíme nově až v závěru akce (17.00) před vyhlašováním Miss Čarodějnice. K občerstvení lze až do večerních hodin využít stánek s nápoji a pochutinami.
